Rady pro život v ČR » Rodina » Majetkové vztahy manželů
Majetkové vztahy manželů
21. listopad 2003 | autor: Vojtěška Hervertová | počet zobrazení: 20766
Následující text obsahuje informace o společném jmění manželů, co je to zúžení společného jmění manželů nebo jak je to se společným nájmem bytu manžely.
Obsah
Společný nájem bytu manžely
Vliv podnikání na majetkové poměry manželů
Celý text
Majetkové vztahy manželů
Společné jmění manželů
Společné jmění manželů vznikne po uzavření manželství. Společné jmění manželů (společný majetek) tvoří věci, které jeden z manželů nebo oba společně nabyli až za trvání manželství. Původní majetek manžela tedy zůstává v jeho výlučném vlastnictví a druhý si na něj nemůže činit žádné nároky. Dědictví nebo dar, které připadne jednomu z manželů, je jen jeho majetkem. Stejně tak do majetku výlučně patřícímu jednomu z manželů patří majetek sloužící osobní potřebě (ošacení, obuv, hygienické a zdravotní potřeby atp.) nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku. (§143, odst.(1a), Občanského zákoníku).
Zákonem stanovený rozsah společného jmění je možno rozšířit nebo zúžit (manželé mohou do společného vložit to, co by do něj běžně nepatřilo, nebo vyloučit to, co by do něj spadalo) smlouvou, kterou uzavřou u notáře. Předmětem smlouvy mohou být i konkrétní majetkové hodnoty a závazky. Partneři mohou také změnit pravidla společné správy majetku a dohodnout se, že každý bude s určitými věcmi disponovat samostatně bez ohledu na názor druhého partnera (jinak musejí se všemi majetkovými záležitostmi souhlasit oba manželé).
Dohodu o rozsahu a správě společného jmění mohou sjednat rovněž snoubenci ještě před vstupem do manželství (viz související kapitola “Předmanželská smlouva”).
Do společného jmění manželů patří výnosy, přírůstky, užitky z majetku, který je ve výlučném vlastnictví i jen jednoho z manželů, věci sloužící výkonu povolání, dále jsou jeho součástí závazky (pohledávky a dluhy), které některému z manželů nebo oběma společně vznikly za trvání manželství.
Do společného jmění nepatří:
Závazky týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů.
Závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého (dle §143, Občanského zákoníku - zákona č. 40/1964 Sb., v platném znění).
Majetek, který nabyl manžel ještě před vznikem manželství, výsledky vlastní tvůrčí činnosti, např. obrazy, sochy, knihy apod., pokud nedojde k jejich realizaci.
Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí obchodního resp. členského podílu účast druhého manžela na společnosti nebo družstvu s výjimkou bytových družstev (§143, odst.(2), Občanského zákoníku).
Společné jmění manželů se po rozvodu vypořádává podle zákonem stanovených pravidel, tedy v zásadě na polovinu (více se dovíte v kapitole: „Rodinné poměry v době po rozvodu“).
Společný nájem bytu manžely
Vznikne-li jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne společný nájem družstevního bytu manžely i společné členství manželů v družstvu. Z tohoto členství jsou pak oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně (§703, odst.(2), zákona č. 40/1964 Sb.).
Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství (§704, odst.(1), zákona č. 40/1964 Sb.). Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu (§704, odst.(2), zákona č. 40/1964 Sb.).
Ustanovení odstavce (1) a (2) neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí (§703, odst.(3), zákona č. 40/1964 Sb.).
Nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na návrh jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce (§705, odst.(1), zákona č. 40/1964 Sb.).
Při rozhodování o dalším nájmu bytu bere soud zřetel zejména na zájmy nezletilých dětí, jakož i na stanovisko pronajímatele (§705, odst.(3), zákona č.40/1964 Sb.). Soud tedy může rozhodnout i v neprospěch manžela, který se stal nájemcem bytu již před uzavřením manželství.
Naproti tomu nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; právo užívat byt zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství.
V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu; tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu (§705, odst.(2), zákona č. 40/1964 Sb.).
Zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel (§707, odst.(1), zákona č. 40/1964 Sb.). Jde-li o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho z manželů společný nájem bytu manžely. Bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání manželství, zůstává členem družstva pozůstalý manžel a jemu náleží členský podíl; k tomu přihlédne soud v řízení o dědictví. Jestliže zemřel manžel, který nabyl právo na družstevní byt před uzavřením manželství, přechází jeho smrtí členství v družstvu a nájem družstevního bytu na toho dědice, jemuž připadl členský podíl (§707, odst.(2), zákona č. 40/1964 Sb.).
Vliv podnikání na majetkové poměry manželů
Majetek ve společném jmění nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání pouze se souhlasem druhého manžela. Souhlas je nutný jen při prvním použití majetku a při dalších krocích spojených s podnikáním už není třeba (§146, zákona č. 40/1964 Sb.).
Ze závažných důvodů může soud na návrh jednoho z manželů zúžit rozsah společného jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. Je-li podnikatelská činnost po rozhodnutí soudu vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou; nebyla-li taková smlouva uzavřena, rozdělí se příjmy rovným dílem (§148, odst.(2) a (3), zákona č. 40/1964 Sb.).