Rozvod

V případě, je-li manželství trvale a hluboce rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, existuje v České republice možnost rozvodu. Rozvod však nesmí být v rozporu se zájmy nezletilých dětí. Manželství rozvádí místně a věcně příslušný soud (zpravidla se jedná o obvodní případně okresní soud v místě bydliště manželů).

Před rozhodnutím o rozvodu manželství je nutné vypořádat následnou péči o nezletilé děti. Poměry nezletilých dětí na dobu po rozvodu je nutné upravit soudem v případě jakéhokoli rozvodu. V rámci toho je nutné k soudu podat samostatný návrh, který se samostatně řeší v řízení odděleném od rozvodu.

Ustanovení §24, odst.2, stanoví, že mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody (zvláštní důvody mohou být zejména: zdravotní důvody na straně dětí, což by rozvodem manželství mohlo ohrozit kvalitu péče o tyto děti).

Kolik stojí rozvod?

V případě "smluveného" rozvodu, na kterém se manželé bez vzájemných rozepří domluví, se platí pouze správní poplatky a kolek. V případě ztíženého rozvodu a tehdy, když se nejsou schopni manželé spolu dohodnout, náklady narůstají až do desítek tisíc korun, přičemž rozvodové řízení v těchto případech může trvat i několik let a působit komplikace oběma manželům, ale zejména dětem.

Možnosti rozvodů

Jak již bylo uvedeno dříve v návaznosti na vzájemné ochotě manželů a domluvě lze postupovat při rozvodu několika způsoby.

Smluvený rozvod

Dohodnou-li se manželé na rozvodu, mají o něj oba zájem, lze takové manželství rozvést na základě společné smlouvy manželů o rozvodu manželství. Podle §24a, zákona o rodině, lze rozvést takové manželství, které trvalo alespoň jeden rok a manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí.

Je-li uzavřena smlouva upravující vypořádání majetku po rozvodu ( která musí obsahovat úředně ověřený podpis rozvádějících se manželů) a zároveň je-li vydáno pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody rodičů o úpravě poměrů k nezletilým dětem po rozvodu (§26), může být podán soudu návrh na rozvod. Připojí-li se druhý manžel k tomuto návrhu a jsou-li splněny i ostatní podmínky dané zákonem, pak soud manželství rozvede.

Ze společného návrhu manželů na rozvod manželství (smlouvu můžou manželé sepsat sami nebo za pomoci právníka) musí být zřejmé následující:

• smlouva se uzavírá na dobu po právní moci rozsudku (tzv. odkládací podmínka). Bez uvedení této skutečnosti, je smlouva neplatná, např. společné jmění manželů za trvání manželství vypořádat nelze. Je-li smlouvou navíc upraven i převod nemovitosti, je účinnost vázána až na vklad do katastru nemovitostí.

• musí obsahovat vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů. Do smlouvy se uvede, které věci připadnou do výlučného vlastnictví kterého z manželů, jak budou uhrazeny závazky vůči třetím osobám, jak budou vyrovnány případné závazky mezi manžely, (např. se uvede peněžní částka, která připadne ze společných peněz některému z manželů, popř. kterou vyplatí ze svého jmění jeden manžel druhému), měl by zde být upraven i přechod nájmu bytu. - na koho přejde nájem bytu po rozvodu . Smlouva také může upravovat vyživovací povinost jednoho manžela vůči druhému (uvede se částka a intervaly v jakých bude hrazena a po jak dlouhou dobu)

• smlouva je potvrzena podpisy manželů, které jsou úředně ověřené (notářem nebo matričním úředníkem), je uvedeno místo a datum uzavření smlouvy. Na závěr je vhodné doplnit společné prohlášení, že manželé nemají vůči sobě žádné další majetkové pohledávky a závazky.

• smlouva musí být doplněna pravomocným rozhodnutím soudu o schválení dohody o úpravě poměrů k nezletilým dětem po rozvodu. Bez úpravy poměrů k dětem není možné schválit dohodu manželů o rozvodu a manželství tak rozvést.

Běžný (klasický) a ztížený rozvod

Postup:

Návrh na rozvod manželství se podává u příslušného soudu ve trojím vyhotovení. Současně se přiloží kopie listinných důkazů, na něž se navrhovatel ve svém návrhu dovolává. Soud ve věci posléze rozhodne usnesením o rozvodu manželství (až po jednání, ke kterému budou předvoláni rodiče a opatrovník dítěte zvlášť ustanovený pro toto řízení, kterým je zpravidla orgán péče o dítě, jehož výsledkem bylo rozhodnutí soudu o úpravě poměrů nezletilých dětí v době po rozvodu).

Běžný rozvod:

V případě „běžného“ rozvodu podle §24 odst.1 platí, že soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Soud přitom bere v úvahu příčiny a míru rozvratu manželství, což se zjišťuje při rozvodovém řízení. To nebývá ani pro jednoho z manželů příjemné, soud se často ptá na věci osobního charakteru, jsou zváni svědci, musí se předkládat důkazy atd. a rozvod trvá déle než v případě „smluveného“ rozvodu.

Ztížený rozvod

V případě, že s návrhem na rozvod nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, může soud postupovat podle §24b, zákona o rodině, kdy návrhu nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství.

Mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství nejsou v zákoně blíže upřesněny, ale může jimy být kupříkladu špatný zdravotní stav manžela nebo tíživá sociální situace, která by se ještě mohla v důsledku rozvodu zhoršit.

Jestliže ale manželé spolu nežijí po dobu delší než tři roky, soud manželství rozvede (samozřejmě na návrh jednoho z manželů), jsou-li splněny podmínky podle §24, zákona o rodině. Soud pak postupuje tak, jako by se jednalo o "běžný" rozvod (§24b, odst.(2), zákona o rodině).