Vyhledávání:


Odpovědi na časté otázky

Pracovní migrace

Rady pro život v ČR

Další informace

Diskusní fóra

Doporučujeme

Mezinárodní organizace pro migraci je pouze správcem těchto stránek. Neprovádí kompletní poradenství spojené obsahem www.domavcr.cz.

Obraťte se prosím na IOM v otázkách poradenství ohledně pobytových otázek a návratů do země původu; a na partnery z neziskových organizací v dalších otázkách dle adresáře kontaktů.


Ikonka Mezinárodní organizace pro migraci

 


Rady pro život v ČR » Zdraví a lékařská péče » Systém poskytování zdravotní péče v ČR

Systém poskytování zdravotní péče v ČR

28. listopad 2003 | autor: Institut zdravotní politiky a ekonomiky | počet zobrazení: 27228

Následující dokument obsahuje praktické informace o typech zdravotnických zařízení, ve kterých je poskytována zdravotní péče, podmínky čerpání zdravotní péče a odpovědi na časté dotazy ohledně poskytování zdravotní péče.

Obsah

Organizace systému poskytování zdravotní péče v ČR
Ambulantní péče
Ústavní péče
Pohotovostní a záchranná služba
Závodní zdravotní služba
Lékárenské služby
Stížnosti
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Otázky a odpovědi k poskytování zdravotní péče v ČR

Celý text

Systém poskytování zdravotní péče v ČR

Organizace systému poskytování zdravotní péče v ČR

Na území ČR existují jak státní, tak nestátní zdravotnická zařízení. Téměř všechna zařízení mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotní pojišťovnou a poskytují pacientům pojištěným u příslušné zdravotní pojišťovny zdravotní péči bez přímé úhrady.

Zdravotní služby poskytuje soustava zařízení ambulantní péče, zařízení ústavní (lůžkové) péče, zařízení závodní preventivní péče, zařízení neodkladné péče, zařízení dopravy nemocných, raněných a rodiček, zařízení lázeňské péče, zařízení zajišťující léčiva a zdravotní pomůcky a stomatologické výrobky.

Ambulantní péče

V případě onemocnění se pacient obrací zpravidla nejprve na lékaře tzv. primární péče, kteří pracují v okolí jeho bydliště. Jsou to praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost, zubní lékaři (stomatologové) a ženští lékaři (praktičtí gynekologové).

Pokud pacient z jakéhokoliv důvodu nezná lékaře nebo zdravotnická zařízení, může se informovat na městském nebo obecním úřadě. Je ovšem také možné vyžádat si radu od zdravotní pojišťovny nebo též sám vyhledat lékaře v telefonním seznamu.

Při výběru lékaře je ovšem třeba mít na paměti, že se lze přihlásit pouze k lékaři, který má uzavřenu smlouvu o poskytování zdravotní péče s pojišťovnou, u níž je pacient pojištěn.

U všech lékařů primární péče se musí pacient nejprve zaregistrovat. Lékař může pacienta odmítnout zaregistrovat pouze v případech, kdy by jeho přijetí znamenalo pro lékaře takové pracovní zatížení, jež by mu znemožnilo kvalitní péči o tohoto pacienta či o jiné pacienty, které již ve své péči má. Lékař ovšem nemůže odmítnout ošetření v případě neodkladné péče (úrazu, akutního náhlého onemocnění), po tomto ošetření však předává pacienta jeho ošetřujícímu lékaři. V případě odmítnutí má pacient právo, aby mu lékař odmítnutí potvrdil písemně. Pokud budete mít o zdůvodnění pochybnosti, obraťte se na odbor zdravotnictví místně příslušného krajského úřadu s žádostí o prošetření.

Když lékař primární péče pacienta zaregistruje, stává se jeho registrujícím lékařem, vystaví mu registrační list a tak se zavazuje k soustavné péči o tohoto pacienta, tj. k zajišťování základní péče (včetně návštěvní služby) a v případě potřeby k zajištění speciální péče u lékařů specialistů nebo v nemocnici.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že pojištěnci smluvního zdravotního pojištění se u lékařů neregistrují. Jejich ošetření provádějí smluvní lékaři, příp. smluvní zdravotnická zařízení VZP.

Pokud zdravotní stav pacienta vyžaduje specializovanou péči, kterou mu nemůže poskytnout jeho registrující lékař primární péče, doporučí mu tento odpovídající specializované zdravotnické zařízení, jež má smlouvu s pacientovou zdravotní pojišťovnou. I v tomto případě má ovšem pacient právo svobodné volby zdravotnického zařízení i lékaře. Registrující lékař v takovém případě vydá doporučení k odborné péči nebo žádost o konziliární vyšetření. Odborný ošetřující lékař pak registrujícího lékaře informuje o svých zjištěních a postupech léčby, případně doporučí další postupy léčby, či uvede doporučení týkající se pracovní schopnosti pacienta.

Odborného specialistu může pacient v ČR navštívit i bez doporučení lékaře primární péče.

Ústavní péče

Pokud to vyžaduje charakter onemocnění, doporučí lékař primární péče nebo ambulantní specialista pacientovi léčbu v nemocnici nebo mu přímo toto přijetí sám dohodne.

Po skončení vyšetření a léčby v nemocnici je pacient propuštěn, jsou mu vydány potřebné léky na tři dny a pro ošetřujícího lékaře je mu vydána zpráva o způsobu a výsledcích ošetření v ústavní léčbě s doporučením dalších postupů. Nárok na písemnou zprávu lékaře není však stanoven zákonem. V praxi je též možné, že ošetřující lékař odešle tuto zprávu přímo lékaři primární péče nebo ambulantnímu specialistovi, který pacienta do ústavní péče odeslal.

Lůžková péče je vedle nemocniční péče poskytována v síti odborných léčebných ústavů. Jde o léčebny dlouhodobě nemocných, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy, ozdravovny a noční sanatoria, léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí a lázeňské léčebny.

Pohotovostní a záchranná služba

Zdravotní péče je zajištěna i v případě náhlého onemocnění nebo úrazu v době mimo ordinační hodiny nebo nepřítomnosti ošetřujícího lékaře. Toto zajištění se uskutečňuje v závislosti na místních podmínkách - v menších místech se to děje obvykle ve spolupráci lékařů, kteří se navzájem zastupují, ve větších lokalitách jsou pak organizovány pohotovostní služby ve zvláštních ordinacích nebo v pohotovostní službě nemocnic. Pohotovostní služby jsou organizovány i pro náhlá onemocnění zubní.

Pro případy náhlých těžkých onemocnění, kdy se pacient nemůže sám dopravit k lékaři a kdy je nezbytné rychlé ošetření a jeho přeprava do zdravotnického zařízení, aby nedošlo k nebezpečnému zhoršení zdravotního stavu nebo ohrožení jeho života, je organizována záchranná služba, jejíž pomoci se lze dovolat prostřednictvím zvláštní telefonní linky.

V PŘÍPADĚ POTŘEBY VOLEJTE BEZPLATNĚ (TAKÉ Z MOBILNÍHO TELEFONU) LINKU 155.

, kde můžete hovořit anglicky nebo německy a operátoři SAMI ZKONTAKTUJÍ ZÁCHRANNOU SLUŽBU A VÁŠ PROBLÉM PŘETLUMOČÍ.

Závodní zdravotní služba

Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci a ochranu zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví na pracovišti, včetně prevence úrazů. Zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců. Pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců, vykonávají preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců (vstupní, průběžné a výstupní).

Lékárenské služby

Lékárenské služby zajišťují pacientům léčiva a zdravotnické prostředky, a to jak na základě lékařského předpisu tak i bez něj.

Lékárny vydávají pacientům léčiva podle předpisu buď bez úhrady, pokud je cena léčiva zdravotní pojišťovnou hrazena zcela, nebo za příslušný poplatek, pokud pojišťovna hradí pouze část ceny léčiva nebo je nehradí vůbec.

Platnost lékařského předpisu:

  • předpis z pohotovostní služby platí 24 hodin

  • předpis na antibiotika platí 5 dní

  • předpis na opiáty platí 3 dny

  • ostatní předpisy platí obvykle jeden týden

Po uplynutí těchto lhůt pozbývá předpis platnosti a lékárna příslušné léčivo na jeho základě vydat nemůže. V případě, že jde o lék, který je nutno zvláště zajišťovat, může lékař dobu platnosti předpisu již při jeho vystavení prodloužit. Pokud lékárna nemá předepsané léčivo a nemůže je ani v předepsané lhůtě obstarat a přesto je třeba léčivo vydat okamžitě, může být vydán jiný léčivý přípravek s odpovídající účinností a hrazený stejným způsobem.

Lékárny vydávají vedle léčiv i některé prostředky zdravotnické techniky - zdravotní pomůcky. Většinou se zajišťováním těchto pomůcek zabývají i specializovaná pracoviště, která také pracují na základě smluv se zdravotními pojišťovnami a pomůcky vydávají na základě lékařských předpisů buď bez úhrady ze strany pacienta nebo s jeho spoluúčastí, nebo za plnou úhradu.

U některých zdravotních pomůcek může zdravotní pojišťovna rozhodnout o jejich zapůjčení a nikoli konečném předání pacientům (jde např. o hole v případech zranění apod.).

Stížnosti

V případě, že se pojištěnec domnívá, že mu nebyla poskytnuta náležitá péče, může se podle zákona (§11, odst.(2), zákona č. 48/1997 Sb.) obrátit se stížností na několik orgánů.

Je možné:

  • podat návrh vedoucímu zdravotnického zařízení nebo zřizovateli tohoto zařízení, aby postup jeho léčby byl jimi přezkoumán;

  • obrátit se na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru, když se jeho stížnost týká odborného nebo etického postupu lékaře nebo lékárníka, případně jde-li o jiného pracovníka, pak se lze obrátit na jinou profesní organizaci;

  • obrátit se na svou zdravotní pojišťovnu - to zejména když je zdravotníkem odmítáno provedení výkonu, který je součástí hrazené péče;

  • obrátit se na příslušný orgán státní správy, který registroval příslušné zdravotnické zařízení.

V případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti se lze obrátit na veřejného ochránce práv (kontakt na Kancelář veřejného ochránce práv naleznete v Adresáři kontaktů).

Pacient má možnost požádat o pomoc některou z organizací, hájících zájmy pacientů, a to zejména když ze strany zdravotnického zařízení není projevena ochota jeho stížnost řešit. V ČR jsou to:

Občanské sdružení na ochranu pacientů, Podskalská 24, 120 00, Praha 2; tel: 224 921 617; Svaz pacientů ČR, Sokolská 32, 120 00, Praha 2, tel.: 224 266 666, 603 720 158; fax: 257 215 757, www.pacienti.cz.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

V ČR existuje velké množství právních předpisů, upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Jsou tak stanoveny zásady preventivní péče a ochrany zdraví, které musí zajistit zaměstnavatel svým zaměstnancům. Jde zejména o ochranu zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Ze stanovených zásad vyplývá pro zaměstnavatele povinnost zajistit potřebnou péči svým zaměstnancům, jakož i dobré, bezpečné a nezávadné pracovní podmínky.

Za tímto účelem je zaměstnavatel povinen kontrolovat nezávadnost pracovního prostředí, přijímat opatření, která mají zamezit vzniku rizik, kontrolovat a vyhodnocovat rizikové faktory na pracovištích. Zaměstnavatel je dále povinen dbát o dobrou informovanost zaměstnanců, zejména jde o seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, znalost zdravotnického zařízení, ve kterém jim bude poskytována "závodní preventivní péče" (vzhledem k tomu, že volba lékaře je zde omezena), o informace o lékařských preventivních prohlídkách a druzích očkování, kterým jsou zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce povinni se podrobit apod.

Zaměstnavatel je též povinen poskytovat ve vybraných případech zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. V prostředí, kde oblečení podléhá mimořádnému znečistění a opotřebení, poskytuje zaměstnavatel pracovní oděv nebo obuv. V případě nepříznivých pracovních vlivů poskytuje též ochranné nápoje.

V případě, že zaměstnavatel tyto povinnosti neplní, může se zaměstnanec obrátit na odborový orgán a požádat jej o pomoc při zjednání nápravy. Zaměstnanec si též může zjistit, zda je v jeho zaměstnavatelské organizaci zřízena funkce zástupce pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci, se kterým je též možné danou věc projednat a zajistit nápravu.

Vedle obecných právních předpisů platí i předpisy zvláštní, upravující konkrétní požadavky např. na posuzování zdravotní způsobilosti u konkrétních profesí.

Právní předpisy stanoví, které činnosti se považují za epidemiologicky závažné, které práce jsou prováděny na rizikových pracovištích, které činnosti vykonávané zaměstnancem mohou ohrozit zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob nebo pro které činnosti je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost. Před zahájením vykonávání těchto činností se osoba, která je bude vykonávat, musí podrobit vyšetření, zda je k výkonu takovéto práce zdravotně způsobilá (vstupní prohlídce). Zdravotní stav této osoby by měl být i nadále sledován. Proto jsou prováděny periodické preventivní prohlídky v předepsaném rozsahu i časových termínech. Předpisy také stanoví podmínky provádění řadových, výstupních či mimořádných preventivních prohlídek a postup v případě zjištění nemoci z povolání a zajištění zdravotní péče pro tyto osoby.

Otázky a odpovědi k poskytování zdravotní péče v ČR

Co mám dělat v případě, že pocítím potřebu vyhledat lékařskou péči?

Jde-li o potřebu péče akutní, neodkladné, má povinnost vás ošetřit každé, tedy i nejbližší zdravotnické zařízení. V případě, že potřeba poskytnutí zdravotní péče není akutní, vyhledejte péči ve zdravotnickém zařízení, se kterým má vaše pojišťovna uzavřenou smlouvu. V těchto zařízeních vám bude poskytnuta zdravotní péče bez přímé úhrady, v rozsahu daném typem vašeho zdravotního pojištění (veřejné zdravotní pojištění nebo dlouhodobé smluvní zdravotní pojištění).

V případě uzavření krátkodobého smluvního zdravotního pojištění je třeba se obrátit na státní zdravotnické zařízení (např. nemocnici). Z tohoto pojištění je vám totiž hrazena jen nutná a neodkladná péče.

V případě náhlého těžkého onemocnění, kdy se nemůžete sám dopravit k lékaři a kdy je nezbytné rychlé ošetření, aby nedošlo k nebezpečnému zhoršení zdravotního stavu nebo ohrožení života, volejte bezplatně (také z mobilního telefonu) linku 155.

Mohu se obrátit v případě náhlého těžkého onemocnění na záchrannou službu (linka 155) a hovořit cizím jazykem?

Pokud nehovoříte česky, je v případě náhlého těžkého onemocnění lépe obrátit se na tísňové volání - centrální číslo linka 112. Operátoři na této lince hovoří kromě češtiny také anglicky a německy a po vyložení Vašeho problému sami zkontaktují záchrannou službu. Nadále s Vámi zůstanou v kontaktu (jedná se o vícečlennou konferenci, kdy je telefonicky spojeno více účastníků) a budou Vaše slova tlumočit.

Jak zjistím, na jakého lékaře se mohu obrátit a kde hovoří cizími jazyky?

Při sjednávání pojistné smlouvy smluvního zdravotního pojištění je možné získat kontakty na smluvní zdravotnická zařízení, kde se lze dohovořit cizími jazyky. Případný problém lze operativně řešit s pomocí asistenční služby VZP ČR.

V České republice také existuje centrální informační systém známý pod zkratkou H.E.L.P. - Hlavní evidence léčby a prevence, který je provozován Lékařským informačním centrem. V jeho rámci jsou uloženy informace o soukromých lékařích, nemocnicích, lékárnách, lázních, soukromých klinikách, sanatoriích a všech ostatních zdravotnických zařízeních, působících na území České republiky.

O každém soukromém lékaři či zdravotnickém zařízení jsou v rámci systému k dispozici základní identifikační údaje nezbytné pro navázání kontaktu a lékařský obor, v jehož rámci vykonává léčebnou a preventivní péči. Uveden je rovněž jazyk, kterým lékař vládne.

Informace uložené v rámci systému H.E.L.P. jsou veřejnosti přístupné a lze je získat několika cestami. Pravidelně je vydáván Katalog léčebné a preventivní péče v ČR jak v podobě knihy, tak ve formě CD ROM. V něm jsou obsaženy všechny údaje, potřebné pro získání základních informací o poskytovateli léčebné a preventivní péče a pro navázání kontaktu.

Katalog je v plném znění umístěn rovněž na internetových stránkách Lékařského informačního centra na adresách www.kataloglekaru.cz nebo www.doctorhelp.cz nebo www.help-lic.cz. Zde si může uživatel vyhledávat dle nejrůznějších kritérií lékaře či zdravotnické zařízení, které potřebuje.

Lékařské informační centrum provozuje rovněž informační telefonní linku +420 296 182 626, na které lze získat požadované informace každý pracovní den v době od 8.00 do 16.00 hod. Bez omezení lze informace požadovat prostřednictvím emailu na adrese: help_lic@netforce.cz, dále prostřednictvím faxového čísla: +420 296 181 804, písemně nebo osobně na adrese: Lékařské informační centrum, Lékařský dům, Sokolská 31, 120 21 Praha 2.

Uživatelé mobilních telefonů mohou rovněž získat potřebné informace o lékařích a zdravotnických zařízeních prostřednictvím mobilního operátora nebo služby WAP:

  • síť EUROTEL - služba EUROTEL - ASISTENT a EUROTEL - PORTÁL

  • síť T - Mobile - služba T-Mobile Asistent 333 (Asistent Navigator) a rovněž T-Mobile WAP

  • síť OSKAR - služba OskarKompas, Oskarův WAP

Co mám dělat, když se mi přitíží v noci nebo o víkendu? Kam mohu zavolat?

Po celé České republice funguje síť lékařské služby první pomoci. V každém regionu je vždy několik zdravotnických zařízení, která jsou v případě potřeby připravena vás ošetřit, popř. je-li to třeba, vám poskytnou potřebnou zdravotní péči mimo tato zařízení.

V případě naléhavé potřeby přivolání lékařské pomoci volejte linku 155 - záchranná služba. Pokud nemluvíte česky, volejte tísňové volání linku 112, kde Vás operátoři hovořící anglicky a německy sami přepojí na linku 155 a Váš problém budou tlumočit.

Jaký je postup, když se mi stane úraz a nehoda a já u sebe nemám kartu pojištěnce, i když jsem pojištěn?

V České republice stále platí, že v případě, kdy váš stav vyžaduje akutní a neodkladnou lékařskou péči, bude vám tato péče poskytnuta samozřejmě i bez předložení kartičky pojištěnce. Skutečnost, zda jste zdravotně pojištěn, je možné snadno ověřit. U pojištěnců v rámci veřejného zdravotního pojištění je toto ověření možné na základě čísla pojištěnce, což je rodné číslo nebo číslo, které vychází z vašeho data narození. Pokud jste pojištěn smluvně, je možno ověřit tuto skutečnost na základě vašeho jména a data narození na asistenční službě VZP ČR. Je možné, že po vás bude požadováno předložení Vašeho průkazu pojištěného dodatečně.

Mohu jít v případě zdravotních potíží rovnou k příslušnému specialistovi nebo musím nejdříve k praktickému lékaři?

V případě, že váš stav vyžaduje neodkladnou péči, doporučení praktického lékaře není nutné. V případě, že vaše potíže nejsou akutní, je lepší nejdříve navštívit praktického lékaře. Ten vám v případě potřeby specializované péče vydá doporučení k odborné péči nebo žádost o vyšetření specialistou, který má smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou.

Ke stomatologovi a k ženskému lékaři se chodí vždy přímo.

Kam se mám obrátit v případě, že mě lékař odmítne ošetřit (zaregistrovat), i když mám kartičku pojištěnce?

V případě odmítnutí se obraťte na zdravotní pojišťovnu nebo na odbor zdravotnictví místně příslušného krajského úřadu. Na odbor zdravotnictví se můžete obrátit i v případě stížnosti na konkrétního lékaře, jehož jednání se vám zdálo vůči vám jako diskriminační.

Pokud by ani poté co se obrátíte na zdravotní pojišťovnu či odbor zdravotnictví nedošlo k nápravě, můžete se s danou věcí obrátit na veřejného ochránce práv (kontakt na - Kancelář veřejného ochránce práv najdete v Adresáři kontaktů).

Smluvní pojištěnci VZP ČR se u lékařů neregistrují. Ošetření provádějí smluvní lékaři, příp. smluvní zdravotnická zařízení VZP ČR.

Přílohy ke stažení


Nová témata k diskusi

Nejsou dostupné žádné diskuse.

Donoři

Evropská unie

Neziskové organizace

Centra na podporu integrace cizinců

Integrační centrum Praha

Sdružení pro integraci a migraci

Poradna pro integraci

Centrum pro integraci cizinců

Sdružení občanů zabývajících se emigranty

Organizace pro pomoc uprchlíkům

InBáze o.s.

Charita Česká Republika

META o. s. - Sdružení pro příležitosti mladých migrantů

migraceonline.cz

Cizinci v České republice - webová stránka státní správy

Ukrajinská iniciativa v České republice